Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
"A jako zvláštní cenu bych chtěl vyhlásit také vítěze soutěže "O pohár Radomíra Fuska"" Nastoupily čtyři dívčí postavy. "Tyto čtyři si zaslouží náš potlesk, protože získali pohár Radka Fuska. A to je vážení opravdu pohár Radomíra Fuska". S těmito slovy zahrabal předseda v igelitové tašce a vytáhl ten nejúžasnější pohár, jaký si dokážete představit. V rukou našeho předsedy se trůnil nádherný, nefalšovaný, růžový NOČNÍK !!! Pohár, který je snad jediný svého druhu. A k tomu všemu byl nočník plný!!! Uvnitř se skvěla hnědá kaše. Samozřejmě, že vám snad nemusím říkat, jako co to vypadalo. "Nechám kolovat, co to holky vlastně vyhrály!"
Všichni se nahýbali nad mísu a ta kolovala od stolu ke stolu. Když se nočňajz vrátil ke svým majitelům, předseda prohlásil "Tak se do toho holky pusťte a my vám popřejeme dobrou chuť !" Čtveřice začala hodovat nad fialovým pokladem. "A děvčata by se mohla podělit se svým darem, "připomněl ještě předseda. Peťa David ještě předal bonboniéru, na kterou jsme se my mladí skládali a popřál tátovi (mému)všechno nejlepší k narozeninám. (S tou bonboškou, to byla předtím docela sranda. Hádali jsme se, kdo ji předá, no a nakonec, když to vypadalo na mě, tak jsem řekl, že se bude hlasovat a navrhl Peťu jako prvního. Všichni si uvědomili, že to může padnout na ně a tak mě podpořili. Peťa byl odhlasován a tak se na jeho protesty nebral zřetel.).
Konečně tedy začala zábava. Kapela hrála a všichni zpívali. Ona ta zábava přece jen nebyla tak rozjetá, takže se jí muselo trošičku pomoct. Nejdříve začali tancovat dospělí, tedy jenom někteří, a když jsem se přidal já, nakonec tedy šel tancovat Peťa, Tomáš a Petřík. Na parketu to vířilo a když Peťa spustil svůj BUGY-BUGY tanec, tak to začalo naplno. Bylo mi docela líto, že se ostatní z našeho mladého kroužku bojí zapojit. Náhle se mi v mysli zrodil dokonalý plán.
No a když nemůže hora k Mohamedovi musí Mohamed za horou. Přiběhl jsem k našemu stolu a zeptal se Romana, jestli jde tancovat. Co byste řekli, že odpověděl? Správně !!! Roman mi řekl, že tancovat nepůjde. Jak jsem byl v tom radostném rozpoložení chytil jsem ho za límec a táhl ho po koberci směrem k víru tance. Roman se vzpouzel a nechtěl jít, tak jsem ho vzal do náruče a nesl na svých mohutných bicepsech. Roman se tvářil, jako kdybych byl ďábel a táhl ho do pekla. Jak se tak snažil vyprostit, tak jsem ho donesl až do středu tanečního kruhu. Tam se ho ujala má sestra a donutila ho poskakovat, alespoň chvíli. Když jsem se vyskákal a ostatní se vyskákali asi taky,vrátil jsem se znovu k našemu stolu. Petr Bačík s Romanem automaticky zalezli pod stůl, abych je zase nevláčel tancovat. Chvíli jsem jen tak seděl a utíral si pot z čela. Ani nevím jak, ale prostě zčista jasna se tam objevil Luboš.
Lubošek začal vyprávět své zážitky ze studentských časů a kolem něj se utvořil kruh posluchačů. Vtom se ozvalo stupňované á-á-á-Á !!! Všichni se podívali již známým směrem a Roman s flaškou prohlásil: TO SAMO !!! Všichni se samozřejmě začali řezat smíchy. Roman opět posunul ubrus o kousek doprava a na stole již teď stála dvě kolečka vedle sebe. Luboš pokračoval a když už po dlouhé chvíli neměl, co by řekl a celý kruh posluchačů mlčel, aby neupadla zábava začal jsem vyprávět příběhy s názvem: Když jsme šli s Romanem do kina.
Tyto příhody vypravují naše úžasné zááážitky o potyčkách se vším možným.
Pokračování zítra