Kanoevalmez | Soustředění České Vrbné 3.-5.4.

Tak sluníčko dotlačilo hladinu rtuti v teploměrech až na čárku s popiskem 20°C, to je skvělá zpráva nejen pro příznivce vodních sportů, ale pro všechny, kteří mají už plné kecky sněhových překvapení. Pravděpodobně poslední volný víkend na dlouhou dobu, jsme se rozhodli využít k výkonnostímu soustředění v kanoistickém areálu Lídy Polesné v Českém Vrbném nedaleko Českých Budějovic. Maličká skupinka slalomářů doplněná o ještě menší skupinečku sjezdařů se ubytovala v tamní ubytovně a ještě v pátek večer jsme stihli vydatný romantický trénink při zapadajícím slunci. Nutno zmínit, že místní jez, prochází od začátku roku přestavbou a z toho důvodu jsou správci kanálu donuceni pouštět skrz závodiště větší množství vody než se normálně pouští, což pro nás bylo docela nemilým překvapením, ale trénink je trénink. Sobota byla určena ke zdrcujícímu tréninku v podobě trojfázového ježdění. Sjezdaři si odjeli splouvat Vltavu a ostatní brousili zpěněné vody kanálu. Dopolední technika ve vlnkách snad mládež trochu proškolila a do boje se zuřivou vodou se vydala i naše nadějná mladá slalomářka Barča Bayerová. Pro tu to byl první letošní trénink na vodě a i přes tak kratičkou dobu, jako je jeden víkend, nakonec zvládla sjet téměř celý kanál bez nějakých mokrých plavbiček. Jinak na tom ale byli již zkušení žákovští matadoři, kteří na víkend nebudou vzpomínat s úsměvem. I přes intenzivní zimní trénink eskymáckých obratů se jim ještě nezadařilo "zvednout v akci" a tak mohli příležitostní chodci vidět pár krysích představení (Krysa=nedobrovolné opuštění lodi, většinou hlavou dolů). Nicméně polední časovky už byly o poznání lepší a večerní poježděníčko bylo spíše takovou slalomářskou mňamkou na závěr dne. V neděli jsme bohužel stihli jenom jeden trénink, ale zato taky dost intezivní. A v časovkách se již projevila únava ze soboty. Nejzajímavější částí celého soustříďka bylo navazování lodí před odjezdem. Již zmíněná Barča, coby aktuální zelenáč, ještě moc dobře nerozumí systému navazování a věřila, že když nechá své gumicuky a podvěsy tam kde měla loď při příjezdu, tak že je tam při odjezdu také najde. Protřelí mořští vlci dávno ví, že takové věci je třeba bedlivě střežit, neboť mnohý z mlsných spolupádlovníků nemá čím přivázat svou loď a nezbývá mu tedy nic jiného, než se pokusit ukrást gumu někomu jinému. A jak tomu již tradičně bývá, kdo si gumy nepohlídá, řeší problém, že nemá čím navázat loď. Se zmatenou Barčou soucítil Radek a nabídl ji dva své gumicuky. Mezitím než si navázal vlastní loď, aby vzápětí mohl pomoci Barči, stihl někdo zapůjčené gumy odcizit. Ti z vás kdo si myslí, že poznat takovou gumu není přece nic těžkého, musím vyvézt z omylu. Pokud se vám náhodou podaří odhalit pravděpodobného zloděje, je třeba ještě dokázat vlastnictví onoho materiálu. Problém nastává je-li ukradená guma nebo podvěs již několikrát kradený. Potom často dochází k tomu, že člověk někomu šlohne svůj vlastní podvěs a ještě se musí obhajovat. Což nebylo výjimkou ani tentokrát. Vtipná scéna několika se mezisebou dohadujících kanoistů, přilákala i několik domorodých zvědavců. Chybějící kusy byly nakonec nahrazeny kouskem špagátu z místní popelnice a my tedy bezpečně vyrazili po dálnici domů.

                                                                                                                                                                                                                             Autor: WRiteR